Ústí nad Labem

  • Krajské město. 
  • Ústí nad Labem se nachází na severozápadě Čech, je  to sedmé největší město České republiky.
  • Ústí leží na soutoku řeky Labe a Bíliny. Z jižní strany je její soused České středohoří a na severní straně s Krušnými horami. Na západ od města se rozléhá okraj Podkrušnohorské pánve s povrchovými uhelnými doly.Samotné město má výhodnou polohu na křižovatce železnic, na hlavní silniční trase Praha – Drážďany a na důležité trase vodní dopravy po Labi. Rozkládá se v hlubokém údolí (až 400  m) Labe a na okolních svazích. Kotlinu obléhají dvě skály – severní Mariánská s jihovýchodní Střekovskou a vrchy Větruše na jihu se Sedlem na východě.
Z historie:
  • Český kronikář Kosmas zde přisuzuje děj o pověsti o založením českého královského rodu Přemyslovců. Podle Kosmasovo vyprávění byl právě tady byl  Přemysl Oráč vyzván, aby opustil svůj pluh, oženil se s kněžnou Libuší a usedl na trůn. Přemyslovci Čechám vládli odhadem od roku 800 do roku 1306. Přemysl Otakar II. povznesl Ústí na město, asi  v polovině 13. století.
  • Největšího rozkvětu město dosáhlo v druhé polovině 16. Díky tomu, že se nezúčastnilo nezdařeného povstání proti Ferdinandovi I. V roce roku 1547, nebylo potrestáno a domohlo se alespoň relativní hospodářské prosperity. V druhé polovině 16. století došlo v  Ústí (především v důsledku imigrace) obyvatelstva k značnému posílení německého živlu, který postupně převládl.
  • Třicetiletá válka, během které se Ústí stalo sedmkrát obětí nejrůznějších tažení, přinesla městu velký úpadek. Ten byl také příčinou populační krize trvající déle než 200 let. V dalších několika letech zůstalo Ústí nad Labem dlouho jen malým zemědělským střediskem s počtem obyvatel nepřesahujícím 2  000 a to až do roku 1830, kdy v důsledku bouřlivého průmyslového rozvoje začala populace neobvykle narůstat.
  • Náhlý průmyslový rozvoj současně se vzkvétající říční a železniční dopravou spolu s vzrůstajícími těžebními aktivitami město poznamenávaly závažnými negativními přeměnami. Ekonomický vzrůst přinesl i mnohé pozitivní změny. V období mezi roky 1800 a 1830 bylo po dlouhých desetiletích stagnace postaveno prvních dvacet domů, z nich větší část na Skřivánku, v místech známých jako Uhelný lom. Středověké a renesanční městské hradby a opevnění, jimiž bylo Ústí nad Labem obehnáno, byly v průběhu čtyřicátých let 19. století zbořeny.
  • Dobové prameny z těchto let uvádějí, že obyvatelé Ústí se zabývali zemědělstvím, pěstováním vinné révy a okurek, obchodem a dopravou ovoce a uhlí po Labi. Z řemesel a průmyslu je v Ústí zastoupeno tkalcovství, soukenictví, jirchářství, výroba barev, papírny, prýmkařství a drobná domácká výroba, v okolí města je otevřeno na 60 hnědouhelných dolů.
Průmysl:
  • Po velkém rozvojovém průmyslu v 19. století byl v také v socialismu upřednostňován těžký průmyl. Přímo ve středu města podél řeky Labe jsou umístěny podniky chemického a potravinářského průmyslu. 
     
Z kultury:
  • Ve městě působí tři profesionální divadelní soubory ( balet, opera a činoherní studio), sedm pěveckých sborů, komorní orchestr a mnoho dalších kulturních sdružení, jejichž členové pocházejí převážně z řad mladých lidí. Kromě zmíněných sborů zde pracuje i mnoho tanečních skupin. Každoročně je tu pořádáno několik národních i mezinárodních kulturních akcí, např. divadelní festival soukromých středních škol, soutěž mladých pianistů Virtuosi per musica di pianoforte, Mezinárodní festival sborového zpěvu, country & western festival trampské písně Trampská porta, ale především Mezinárodní taneční festival.
Architektonické skvosty:
  • Město bylo těžce poničeno americkými nálety na konci II. světové války a demolicemi v  socialismu. V důsledku toho jsou zachovány pouze zbytky historického jádra. Mezi nejvýraznější ústecké památky patří neogoticky přestavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie se šikmou věží, upravená hradní zřícenina hradu Střekova s výletní restaurací (zámeček) Větruše. Z moderních staveb je třeba zmínit Mariánský most přes Labe.
Foto:


Mariánská skála a údolí Labe

Hradiště - jedna z mála původních ulic v centru města, která unikla válečnému bombardování i plošným demolicím v období socialismu.